Naše vyprávění se bude věnovat Panně Marii, Matce Boží, chcete- li Mutter Gottes. Na území Šumavy měla Panna Marie velmi rozšířený kult. Ten se projevoval jak ve výtvarném umění – sochy, obrazy, kostely, kaple i malé kapličky s vyobrazením nebo zasvěcením Panně Marii, tak také v umění slovesném, a to nejen v lidové slovesnosti, ale také v duchovní literatuře, ať již v lyrice – písně, modlitby, tak také v epice – legendy, pověsti. Mariánské téma je pro nás velmi důležité, protože kaplička na Brantlově bude patřit právě Panně Marii Pomocné.
Pojďme se tedy spolu vydat na mariánskou pouť po Šumavě a Pošumaví. Známe mnohá mariánská poutní místa – Stožec, Chroboly, Kájov, Lomec. Také za hranicemi s Německem a Rakouskem nalezneme poutní místa snadno dostupná z české strany. Poutní místa bývala spojena s příběhy mariánských zjevení – Želnava, Slunečná. Také zázračné obrazy nebo sochy byly cílem prosících poutníků – P.M. Lomecká, Vyšebrodská, nebo byly zasvěceny ochraně Panny Marie – např. tzv. Peckářská Panna Marie ve Lhenicích.
Řada kaplí byla zasvěcena také poměrně mladému kultu Panny Marie Lurdské, umístěné v lurdské jeskyni spolu s klečící svatou Bernadettou Soubirous – takové kaple nalezneme v Hrabicích u Vimperku, v Dobré Vodě nebo v obnovené kapli pod obcí Chroboly. Často jsou tyto kaple spojeny se studánkami a prameny léčivé vody.
Také zobrazení Panny Marie se vzájemně liší. Obrazy a sochy zachycují různé fáze a činy jejího života. Známe milostné obrazy Panny Marie s děťátkem – snad nejčastější motiv. Krásná tvář matky vyjadřuje lásku k dítěti, ale také požehnání a ochranu krajiny a jejího lidu. Tomu napomáhají také atributy v Mariiných a Ježíškových rukou. Častým atributem je jablko – připomínka „hry o jablko“, Madona může držet v ruce květ – častý motiv obrazů z okruhu Stožecké Madony – symbol bílé růže vyjadřující čistou mateřskou lásku. Dále to může být kniha, lhenická Panna Marie podává svému synku hrušku a jablko. Také jiné podoby Mariiny jsou známy ze šumavského regionu. Panna Marie Karmelská, z jejíchž dlaní vychází světlo, dále tzv. Immaculata symbol Neposkvrněného početí, také Panna Marie Vítězná, nebo tzv. Assumpta – pod jejíma nohama leží Země, Měsíc a někdy se jí pod nimi svíjí had jako symbol ďábla.
Tragickou podobou je pak Pieta, která opakuje téma Třináctého zastavení křížové cesty – mrtvý Ježíš Kristus sejmutý s kříže leží v náruči své matky. Připomeňme si Pietu ze lhenického kostela, jejíž autor Tomáš Peterka připomněl umírající vojáky z první světové války, kteří se ve chvíli své smrti k Marii obracejí o pomoc. V menších kaplích a kapličkách můžeme nalézt obrazy, které se často vyskytují ve dvojici – obraz Nejsvětějšího srdce Panny Marie a obdobný obraz Nejsvětějšího srdce Ježíše Krista. Mariino obklopeno růžemi lásky a milosrdenství a Kristovo symbolickou trnovou korunou. Také obraz Panny Marie Sedmibolestné s hrudí probodenou meči a poznamenanou ranami.
Dojemně prosté jsou pak malé obrázky nebo litinové reliéfy umístěné pod dřevěnými nebo kamennými kříži na rozcestí nebo venkovských návsí, zobrazující Ukřižovaného a jeho zarmoucenou matku.
Poutě pak byly příležitostí k obstarání dárečků pro rodinu – svatých obrázků, svíček, voskových postaviček a ženské parády v podobě smaltovaných „madonek“ ve stříbře nebo dokonce ve zlatém provedení. Často se mariánské motivy objevovaly také na farních korouhvích – praporech, které se vynášely v době procesí a nosily se včele poutního průvodu.
Zastavme se nyní u jednoho z mnoha mariánských příběhů, a to příběhu – nikoliv legendy – Panny Marie Pomocné. Náš kraj je s jejím kultem velmi pevně svázán. Je to příběh obrazu, který se stal ochranou celého křesťanstva. Mariahilf - Panna Marie Pomocná. Navštívíte-li Pasov a vydáte se na malou pouť na vrch Innstadt, vstoupíte do barokního chrámu zasvěceného Panně Marii. Ve zlatavém příšeří se na Vás dívá obraz Marie s Ježíškem. Matka jej drží v náručí, bez atributů, jen se na Vás usmívá, nádherně oděna ve středověkém dvorském rouchu, v nádherných vlasech prostou čelenku. Přes svoji líbeznost má obraz dramatickou minulost.
Pasovský obraz je kopií o téměř sto let staršího originálu z Innsbrucku vytvořeného renesančním malířem Lucasem Cranachem starším na přání pasovského biskupa Leopolda II. Rakouského. Tento významný muž nechal vytvořit v polovině 16. století dvě kopie obrazu. Jedna z nich je umístěna v pasovském chrámu. V září roku 1683 došlo k významné bitvě mezi tureckou ofenzívou a spojenými křesťanskými zeměmi. Vítězství nad tureckou převahou všichni přičítali nejen hrdinství Poláků, Čechů, Rakušanů a Němců, ale také ochraně Panny Marie Pomocné pod jejímž heslem „Mariahilf!“ zvítězila křesťanská Evropa nad tureckým vpádem.
Také Šumava považuje pasovskou Matku Boží za svoji ochránkyni. Tak bude mít své místo a obraz v opravované kapličce na okraji města na tzv. Brantelhofu. Ostatně jedna z vimperských čtvrtí nese jméno Mariahilf, jako poctu našemu šumavskému kraji a nejen jemu.
„Byla cesta, byla ušlapaná, kdo ji šlapal, kdo ji šlapal? Matka Krista Pána.“ Výtvarné vyjádření panny Marie je patrně nejrozšířenější. Jsou však další umělecké formy, které zachovávají úctu. Je řada poutních písní, modliteb, českých i německých. Jsou také divadelní formy, o kterých již dříve byla řeč. Pašijové hry, dětské koledy a jiné literární formy. Těmto tématům se však budeme věnovat jindy.
Mirka Fridrichová Kunešová